Untitled 4

5. listopadu 2017 v 22:29 |  Poezie
Stojím
v mlze plné nicoty a křičím.
Kniha nedočtená,
slova nevyřčená
bouří se ve mně a nedají mi spát.

Sním
a spolu se mnou ty idey
umírají znovu a zas, zas a znovu
rozervaná duše o pomoc žadoní,
neschopna sama se hnout
z onoho ticha.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.