Dál a dál

28. ledna 2018 v 15:34 |  Oceán
Once again jsem zavítala na blog, který existuje asi jen pro mou vlastní potřebu mít v záloze prostor, kam můžu jednou za půl roku vejít a vylít svoje nahromaděné myšlenky. Doteď se mi tahle pohnutka nelíbila, blogy jsem asi brala jako závaznou činnost, ke které se musím pravidelně vracet a být jí věrná. První blog jsem si založila zhruba před deseti lety a od té doby se na těchto stránkách pohybuji v dost nepravidelných kružnicích. Zkoušela jsem i blog na Blogger.com a pár let jsem byla dost aktivní i na Tumblru, přesto se nějakým záhadným způsobem pořád podvědomě vracím sem. Stejně by mě zajímalo, jak je možné, že se tak děje. Nejsem zrovna sdílný člověk, spousta věcí mi připadá příliš osobních, abych o nich komukoli říkala, a přesto občas napíšu a publikuju článek, který tohle totálně popírá a otevírá moje soukromí světu. Nebylo by jednodušší si založit složku na počítači a psát si jen tak pro sebe, abych se zbavila toho, co se mi honí v hlavě? Proč mám potřebu psát tyto věci veřejně, kde si je může kdokoli přečíst, a pak se stresovat, že je nedejbože najde někdo, koho osobně znám? Nedává to smysl. Asi to ani nemá logický důvod. Prostě je to asi lepší pocit psát takto do éteru, kde mi někdo může dát feedback, aniž by o mně věděl cokoli jiného, než co se dočte v daném článku.

Co mě ale donutilo zavítat do této králičí nory tentokrát? Budoucnost. Za posledních pár měsíců jsem zjistila, že nemám jediný plán, co se mého budoucího života týče. Většina lidí si asi přeje získat kariéru, potkat svého životního partnera, mít dětu a vělký dům někde na okraji města, kde děcka a jejich tři psi budou moci pobíhat a hrát si. Někdo chce procestovat celý svět, někdo chce vynalézt lék na rakovinu a někdo jiný chce něco jiného. Co chci od tohohle života já? Touto otázkou se už nějakou dobu zabývám a nejsem schopna přijít na adekvátní odpověď. Mám v plánu studovat, chci doktorát z antropologie, ale co potom? Potom vidím jen černou a nic v ní. Ale proč to řešit teď, že? Mám čas, mám tolik času, že nevím, co s ním, a během následujících X let na to určitě přijdu. Stejně bych ale ráda už teď někam mířila. Proto jsem asi rozhodla vytyčit si pár menších cílů, kterých bych ráda dosáhla. Vytvořit si seznam, něco jako bucket list, by nemuselo být na škodu. A mám ráda seznamy a hlavně odškrtávání jeho položek. Proč si ho nevytvořit tady?

1. Získat Bc.
2. Získat Mgr.
3. Získat PhD.
4. Naučit se pořádně korejsky
5. Vydat knihu
6. Navštívit Řím
7. Hodně číst
8. Pořídit si kočku
9. Jet na Erasmus
10. Učit se průběžně během semestru a nenechávat všechno na zkouškové období
11. Oprášit si a zlepšit si němčinu
12. O prázdninách si sehnat dobře placenou brigádu
13. Udělat zkoušky CAE z angličtiny
14. Chodit do divadla
15. Sledovat současné umění
16. Jet do Florencie
17. a do Milána
18.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.