Untitled 5

29. ledna 2018 v 12:28 |  Poezie
Je tma a ticho, nikde ani vánek.
Zima se nemění, je konstantní
jako samota v mém srdci.

Již dlouho to je
co naposledy teplo rozlilo se v něm
a na malou chvíli - jiskra.

Najednou horko tvého dechu
na mé kůži téměř pálí.
Hořím, potácím se,
kdykoli podáš mi jen jednu
nečekanou růži.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.